Už je to týden, co fotbalisté Slovácka klesli na poslední příčku. „Na rovinu přiznávám, že od té chvíle nespím moc dobře,“ svěřil se kapitán Veliče Šumulikoski. Pochází sice z Makedonie, ale za Slovácko už odehrál 168 zápasů, našel si zde životní partnerku a stěhování jinam už neplánuje. Šestatřicetiletý štítový záložník je jasným lídrem jinak nesmírně mladého slováckého mužstva.
Aby se Šumulikoskému spalo zase o něco lépe, musí se spoluhráči dnes na závěr podzimu zvládnout očekávaný zápas proti předposlední Jihlavě.
„Úplně klíčové pro nás je, abychom neprohráli. Chceme samozřejmě především vyhrát, prožít celou zimu na posledním místě by totiž pro psychiku nebylo nic příjemného. Ale i v případě remízy bychom dál zůstali v těsné blízkosti,“ uvažuje Šumulikoski. „Každopádně o všem se bude rozhodovat až na jaře.“
Když nemůžete spát, nad čím především dumáte?
Trápí mě naše koncovka. Naposledy ve Zlíně jsme si vzhledem k množství šancí zasloužili minimálně remizovat, rozhodně ne prohrát. Ale to je holt fotbal. Je zajímavý i právě tím, že přestože hraješ dobře, nemusíš vyhrát. I když to pak o to víc bolí.
Po pondělní prohře 1:2 v derby ve Zlíně jste přímo ze hřiště dlouze diskutovali s fanoušky. Co vám říkali?
S naší hrou byli spokojení, povzbuzovali nás, ať v tom pokračujeme. Ale všechny nás mrzela ta prohra i celá naše situace. Děláme maximum, schází nám však poslední krůček. Vždyť my ten gól často nejsme schopní dát pomalu ani ze čtyř metrů.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|