Pamětníci fotbalu na Slovácku si jistě pamatují působení předchůdce Slovácka v nejvyšší soutěži, Slovácké Slavie Uh. Hradiště. Tehdy hájil branku slováckého týmu běloruský brankář Andrej Lubčenko. Dnes přichází na Slovácko jeho žák Ilja Motalygo. (smích) Vidíte, jak je ten svět malý. Andreje znám velmi dobře. V Mogilevu vedl tréninky brankářů. Konec mého působení v Dněpru však byl velmi rychlý, a tak jsem s ním nestihl prohodit ani slovo. O tom, že působil ve Slovácku, jsme se tak vůbec nebavili.
Jak jste se vůbec na Slovácko dostal vy?
Jak už jsem říkal, v Dněpru jsem rozvázal smlouvu a chtěl jsem zkusit zahraničí. Dostal jsem se na Slovensko do Michalovců, které ale hrají druhou ligu. Známý, který mi se sháněním angažmá pomáhal, pak volal panu Soukupovi, který říkal, že hledá zkušeného brankáře, ať tedy přijedu na zkoušku. Odchytal jsem tady modelový zápas, po kterém mi trenér Soukup řekl, ať zůstanu ještě na několik tréninků. Asi jsem se mu zalíbil, protože jsem si měl zajet domů vyřídit víza a přijet na delší zkoušku. Nakonec netrvala ani tak dlouho, a v minulém týdnu jsme uzavřeli kontrakt.
Vždycky se chodí za lepšími podmínkami. Jste spokojen s těmi, které máte ve Slovácku?
Podmínky jsou stejné, jako jsem měl v Mogilevu. Já ale chtěl zkusit zahraničí, tak jsem na ně kývl.
Kam byste to rád s fotbalem dotáhl?
Mým snem i cílem je Bundesliga.
Zkušenost s českým fotbalem máte z loňského léta, kdy jste postoupili přes ostravský Baník v kvalifikaci Evropské ligy. Jak byste oba celky porovnal?
Porovnání je velmi těžké. S Baníkem jsem seděl na lavičce jako druhý brankář. Baník hrál silový fotbal. Myslím, že Slovácko je techničtější mužstvo.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|