Sbalit se, přejet dva kilometry a znovu zase vybalit. Nedělní dopoledne zabraly fotbalistům Slovácka trochu jiné pracovní povinnosti, než na které jsou na soustředění v Turecku zvyklí. Dřina to ovšem tentokrát byla především pro realizační tým, který musel zajistit přesun všech potřebných věcí.
„Zatímco pro kluky to bude asi příjemná změna, pro nás je to trošku složitější. Ale nemám na mysli balení věcí, ty jen nahážeme do beden a převezeme, to je v pohodě. Horší bude opět si zvyknout na rytmus hotelu, objevit, kde co je, naučit personál, kdy potřebujeme oprat prádlo, kdy ho dodat zpět, v kolik hodin mají být nachystané vody a tak dále, a tak dále. Vždycky to tak ze dva dny trvá, než si všechno sedne, jak má,“ nechal se slyšet kustod týmu Jan Palinek.
„Doufám, že opět budeme mít s masérem Radkem Smolčákem a s Honzou Palinkem pokoje u sebe a hned vedle bude masérna,“ přál si fyzioterapeut Rostislav Mikel.
Příliš nakloněný stěhování nebyl ani asistent trenéra Jiří Dekař. „Kluci se do většího luxusu těší, já to ale nechápu, protože si snad ani větší luxus, než máme tady, neumím představit. Raději bych zůstal, ale nebylo to možné, protože hotel je obsazený,“ vysvětlil důvod stěhování.
Samotní hráči do Titanicu těšili, nestrašil je ani název hotelu. Všichni jsou přesvědčení, že je v lize žádné klesání ke dnu nečeká.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|