Jen jednou, ve své premiérově ligové sezoně 2000/2001, fotbalisté Slovácka prožili zimní pauzu na lepší pozici. Tenkrát byli čtvrtí, nyní jim před sobotním startem ligového jara patří šestá příčka, ale se ztrátou pouhých tří bodů na třetí Jablonec.
Kapitán Vlastimil Daníček tuší, že má s týmem nakročeno k úspěchu. Jakému? „Jsme tlačeni do toho uspět v každém zápase, od toho se pak odvíjí postavení v tabulce. Zkrátka chceme posbírat co nejvíc bodů. Jestli nám to pak vyjde do šestého místa, což by byl pro klub opravdu velký úspěch, nebo do desátého, to se uvidí,“ uvažuje osmadvacetiletý defenzivní záložník.
Nebyl by pro vás přece jen pád třeba na desáté místo zklamáním?
Určitě ano, máme to nějak rozehrané. Ale odhadovat, co bude, je ošidné. Ostatní týmy posílily, změnily trenéra, mají ambice.
Že by Slovácko nemuselo po podzimu řešit záchranářské starosti, je výjimečné. Nebude vám chybět ten stres?
On tam bude vždycky, před každým zápasem. Ale je asi pravda, že stres v boji o padáka je jiný.
Počítáte s tím, že po podařeném podzimu si na vás ostatní dají větší pozor?
Je možné, že se na nás kluby budou víc chystat. I když bych řekl, že přece bez ohledu na umístění všichni vědí, co od nás mají čekat, znají práci trenéra Svědíka.
V zimě přibylo hned několik nových hráčů včetně zkušených Zahustela a Klimenta. Jak do týmu zapadli?
Jsme kabina, co pohltí skoro každého. Připadá mi, že když vedení nové hráče vybírá, tak to je i podle charakteru člověka, je to pak snazší, že mezi nás zapadnou skoro sami.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|