Do té doby neměli fotbalisté Slovácka zajímavější příležitost, vlastně ani nevystřelili na bránu. A pak, tři minuty před koncem duelu v Liberci, stačilo útočníkovi Tomáši Zajícovi při brejku jen nastavit nohu a zblízka skóroval. Tým si domů odvezl šťastnou remízu 1:1.
„Před zápasem jsme samozřejmě chtěli vyhrát, ale když od šesté minuty hrajete v deseti, musíte brát i bod,“ zmínil Zajíc bleskové vyloučení mladého záložníka Davida Machalíka. „Jen jsme se posouvali v bloku a bránili, ale asi nám to bralo síly, které nám pak chyběly v brejcích, na které jsme chtěli hrát,“ uvažuje Zajíc.
Svou trefou ukončil dlouhé čekání Slovácka na branku. Tým vyšel od pětigólové kanonády do sítě Ostravy z poloviny srpna střelecky naprázdno čtyřikrát v řadě, nelichotivá série trvala celkem sedm a půl hodiny.
„V Liberci jsem dostal od Vlasti Daníčka parádní přihrávku. Kdybych tohle nedal, tak jsem dřevák,“ směje se Zajíc. „Nebyl jsem nervózní. Tu sérii jsme si nepřipouštěli, doufali jsme, že gól a hlavně body přijdou v dalším zápase.“
Branek zatím Slovácko nastřílelo sedm, o tři z nich se postaral Zajíc. Právě na jednadvacetiletého útočníka letos tým ještě víc spoléhá, po letním odchodu Francise Koného další „hotový“ forvard v týmu není.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|