Mladá fronta DNES
Jurkemika udržela šťastná výhra
Krizová situace si žádá i krizová řešení.
Fotbalisté druholigového Slovácka neudrželi v prvním poločase utkání s posledním Fulnekem vedení a vážně si koledovali o prohru.
Prohru, která by zřejmě setnula hlavu kouči Ladislavu Jurkemikovi. I proto sešla výkonná ředitelka klubu Marcela Mrázková o přestávce do hráčské kabiny a snažila se tým emotivním projevem vyburcovat.
Slovácko sice pokračovalo ve špatném výkonu, na šťastnou výhru 2:1 to však přece jen stačilo.
„Nemůžu říct, že mám z utkání dobrý dojem,“ přiznal nespokojenost s hrou týmu trenér Jurkemik. „Ale jsem rád, že proti Fulneku, který by měl být v tabulce úplně jinde, a v zápase, kdy je problém s psychikou hráčů, jsme dokázali tři body získat.“
Slovácko, které celý podzim předvádí nevalné výkony, se výhrou posunulo na jedenáctou příčku. „Spodku tabulky už jsme trošku uskočili, mělo by nám to přinést pro závěr sezony trochu klidu,“ věří Jurkemik.
Do utkání s Fulnekem jeho svěřenci vstoupili výborně. Táhli je mladíci, především devatenáctiletý útočník Sládek. Vyústěním převahy byl vedoucí gól v 21. minutě, kdy si Hrotek naskočil na Stýskalův rohový kop.
V ten moment však přišel, jako už poněkolikáté v sezoně, postupný kolaps slovácké hry. „Nekázali jsme hráčům, aby se stáhli. Je to věc jejich podvědomí. Nemáme přece bránící mužstvo, tento tým to neumí. Problém byl taky v tom, že útočníci dostatečně neatakovali rozehrávku soupeře,“ poznamenal trenér Jurkemik.
S týmem taky zamávala dvě vážná zranění tradičních tahounů. Záložník Gonda si poranil kolenní vazy a podzim pro něj zřejmě skončil. Krátce poté, ve 44. minutě, Slovácko inkasovalo vyrovnávací gól, když směr Jindřiškova přímého kopu změnil jeden z hráčů ve zdi.
V úvodu druhé půle si navíc obnovil zranění nedávno zlomeného zápěstí útočník Chmelíček. Šikovná kombinace mladíků zakončená Randovou střelou ale vynesla v 74. minutě týmu kýžené vítězství.
Autor: Radek Štěrba
Slovácký deník
Kouče zachránil Randa
Fotbalisté Slovácka zachránili svého trenéra Ladislava Jurkemika, když ve veledůležitém souboji zdolali Fulnek. Radost z výhry jim ovšem kalí zranění dvou klíčových hráčů - Michal Gondy a Aleše Chmelíčka.
1. FC SLOVÁCKO - FULNEK 2:1 (1:1)
Domácí začali útočně a mladík Sládek připravil dvě dobré šance pro Chmelíčka a Gondu. Zatímco domácí útočník patičkou těsně minul, Gondův pokus stačila zablokovat obrana Fulneku. Ve 21. minutě se však už domácí dočkali. Rohový kop Stýskaly přesně našel Hrotkovu hlavu, která neomylně poslala míč do sítě - 1:0. „Začali jsme aktivně a zaslouženě se dostali do vedení. Pak ale naši útočníci přestali atakovat rozehrávku soupeře a aktivita se přenesla na kopačky soupeře,“ vysvětlil domácí trenér Ladislav Jurkemik, proč jeho mužstvo po první brance „přestalo hrát“.
Domácí hodně přibrzdilo zranění motoru mužstva Michala Gondy, těsně před přestávkou je navíc postihla druhá, ještě krutější rána. Jindříškův přímý kop ze třiceti metrů tečoval ve zdi stojící Sládek do protipohybu Filipka, a bylo vyrovnáno - 1:1. „Bylo to šťastné vyrovnání,“ přiznal trenér Fulneku Miroslav Takáč.
A aby toho nebylo málo, krátce po zahájení druhé půle musel kvůli zranění ze hřiště i nejlepší kanonýr domácích Aleš Chmelíček. Alespoň trochu štěstí měli domácí v 59. minutě, kdy ve vyložené šanci zaváhal fulnecký Schulmeister. Z tribun se na domácí začal stále častěji snášet pískot nespokojených fanoušků. Z bídy Slovácko vytrhla gólová spolupráce dua Sládek - Randa. Prvně jmenovaný vymyslel hezkou přihrávku a druhý s nabídnutou šancí tváří v tvář Pospěchovi naložil nejlépe, jak mohl - 2:1. A jelikož hosté na poctivě bránící domácí až do konce zápasu nic nevymysleli, získali domácí vytoužené tři body.
„Hrálo se o šest bodů, bylo to psychicky velice náročné utkání, což hráčům svazovalo nohy. Za výhru jsem samozřejmě velice rád. Zvlášť když jsme ji vybojovali v těžké situaci bez zraněných Gondy a Chmelíčka,“ podotkl domácí kouč Ladislav Jurkemik.
Autor: Michal Sladký
Zraněný Chmelíček dopadl lépe
Osm minut po přestávce se po nezaviněném souboji svíjel na trávníku nejlepší střelec Slovácka Aleš Chmelíček. Držel si pravou ruku, kterou měl nedávno zlomenou, a odešel za postranní čáru. Do hry už se podobně jako Michal Gonda, který se zranil v první půlce, nevrátil. Slovácko tak v důležitém zápase přišlo o dvě opory.
„Spadl jsem na to nedávno zlomené zápěstí. Jenom doufám, že to nebude nic vážného. Snad to bude jenom pohmožděné. Jestli kvůli tomu nebudu zase hrát, tak je to pro mě tragédie,“ soužil se Aleš Chmelíček.
Podle klubového lékaře Martina Žižky by však domácí útočník měl být fit. „Je to hodně bolestivé, ale rentgnen neodhalil žádnou zlomeninu či prasklinau,“ dal domácímu útočníkovi dobré vyhlídky.
U Michala Gondy to však je horší. „Podle prvního vyšetření má v koleně poškozený postranní vaz a podívat se budeme muset i na přední zkřížený. Nemine jej artroskopie,“ uvedl Martin Žižka.
Autoři: Michal Sladký, Stanislav Dufka
Richard Hrotek: Bylo to vydřené vítězství
Pocit vítězství a zisk tří bodů je v letošní sezoně pro fotbalisty Slovácka svátkem. I když s posledním Fulnekem si s vypětím všech sil poradili, o nějakém zlepšeném výkonu nemohla být vůbec řeč. Na hřišti chyběla kvalita a hlavně fotbalovost.
Výkon fotbalistů Slovácka byl po vstřelené brance v některých chvílích až trapný. Trpěli všichni - fotbalisté na hřišti a především diváci, kteří v některých fázích zápasu na své miláčky dokonce pískali. V úvodní dvacetiminutovce přitom psali scénář zápasu výhradně domácí.
Jejich tlak vyvrcholil v jednadvacáté minutě, kdy vyškrtl bezbrankový stav sváteční střelec Richard Hrotek. „Za sezonu jsem se vždycky trefil tak třikrát nebo čtyřikrát, ale v poslední době se to nějak zaseklo. Za poslední dva roky je to snad jediná branka v soutěžním zápase, kterou jsem dal,“ lovil v paměti obránce Slovácka. „Roh byl perfektně kopnutý a já jsem to jenom ,přilízl‘. Ale bylo to také hodně o štěstí. Naběhl jsem tam od přední tyče a gólman už nestačil reagovat.“
Že se fotbal nemohl divákům líbit, s tím souhlasil i Hrotek. „Herně to určitě nebylo ono, to všichni víme. Ale pro nás bylo důležité hlavně vítězství, třebaže bylo vydřené. Před zápasem jsme byli po dopolední výhře Vítkovic dokonce na předposledním místě. Fulnek byl kvalitní a strašně těžký soupeř a určitě patří někam jinam než na dno tabulky,“ myslí si zkušený obránce.
Nespokojenost diváků utnul až svým druhým podzimním gólem Tomáš Randa. „Bylo to vydřené. Dneska jsme hráli špatně, ale důležité je vítězství,“ oddechl si zkušený záložník. „Po naší vedoucí brance jsme nesmyslně vypadli ze hry a koledovali si o vyrovnání, které bohužel - i když s pomocí teče a se štěstím pro soupeře - přišlo.“
Autor: Stanislav Dufka
Třetí střelec fotbalistů Slovácka
22 - 24 - 26. Pěkně to jde po sobě. Že vám tato čísla nic neříkají? Věřte, že to jsou střelci branek Slovácka v zápase s Fulnekem. Hrotek - Randa - Sládek. Všichni nastoupili na straně domácích.
Hráče s číslem 26 byste však v programu na zápas hledali marně. Autoři zpravodaje ho ještě nestihli do domácího kádru zapsat, ač nastoupil v základní sestavě už podruhé. Jmenuje se Peter Sládek, je rodákem ze slovenské Myjavy, povoláním útočník, kterého si kouč Jurkemik vytáhl z béčka Slovácka. „Ta vyrovnávací branka soupeře byla fakt moje. Balon jsem nešťastně tečoval ve zdi,“ přiznal po zápase mladý ofenzivní hráč Slovácka. V hodnocení zápasu se v podstatě shodoval se svými spoluhráči. „Toto vítězství bylo pro nás nesmírně důležité a bylo tvrdě vybojované. Fotbal žádná sláva, ale důležité jsou tři body amy jsme za ně určitě rádi.“
Peter Sládek ovšem do vývoje zápasu promluvil mnohem kladněji, než by se mohlo na první pohled zdát. Prsty měl totiž i v obou domácích brankách. První gól padl po rohovém kopu, který zařídil, na vítěznou trefu Randovi dokonce přihrál. „Já to tak neberu, jestli mám v gólech prsty nebo ne, tak na to se nehraje. Hraje se hlavně na body, a ty zůstaly dneska u nás a to je nejdůležitější. Teď to musíme potvrdit v dalším domácím zápase proti Hradci. V tabulce na tom nejsme nejlépe a další ztráta by byla hodně nepříjemná,“ díval se už do budoucnosti mladý útočník.
Při utkání si prožil ještě jednu nepříjemnou chvilku. Bezprostředně po nahrávce na vítěznou branku byl totiž na nosítkách odnesen k ošetření mimo hřiště. Co se přihodilo? „Nehledejte v tom nic závažného, prostě jsem jenom dostal křeče. Bolelo to jako čert, ale masér mně to rozmasíroval, takže se dalo pokračovat. Už jsem ale cítil, že nemůžu hrát naplno. Dobře jsem věděl, že jsme vyčerpali všechna střídání, tak jsem se chtěl co nejspíš vrátit na hřiště,“ vysvětlil Peter Sládek.
Autor: Stanislav Dufka
Deník Sport
SLOVÁCKO-FULNEK 2:1
Slovácko nemusí hledat nového muže na lavičku. Kouč Jurkemik splnil bodové ultimátum, z posledních dvou zápasů získal s týmem čtyři body. A do konce podzimu má práci jistou. Triumf nad posledním Fulnekem se však rodil v obrovských bolestech. Hosté nebyli horší. Po Stýskalově centru a Hrotkově hlavičce na přední tyči sice prohrávali, ale těsně před půlí vyrovnal tečovanou ránou z přímého kopu Jindřišek. To už se domácí zase třásli o výsledek a rezignovali na aktivní hru. Vysvobození přinesla 74. minuta, v níž trio Stýskala, Sládek, Randa rozebralo obranu Fulneku a posledně jmenovaný zblízka vystřelil Slovácku důležité tři body. Ale kdyby předtím Filipko nezastavil Lukaštíkovu hlavičku a Schulmeister nezahodil tutovku, dopadlo by to asi jinak.
Nejlepší hráči: Hrotek, Sládek - Vajda.
Autor: Michal Koštuřík
Dobrý den s Kurýrem
Randa zachráncem
Po předehrávkách sobotního večerního utkání se Slovácko ocitlo na předposlední příčce, a tak duel s posledním týmem dostal ještě pikantnější příchuť. Navíc nad trenérem Jurkemikem stál e visela hrozba nesplnění bodového ultimáta, a tak byli všichni zvědavi, jak si jeho svěřenci s novou rolí zachraňujícího se týmu poradí.
Podle úvodních minut se zdálo, že nebudou mít větší problémy. Už v 5. minutě vybojoval mladičký Sládek gólovou šanci pro Chmelíčka, ale ten ze tří metrů patičkou minul. Už za tři minuty uhasili hosté rychlou akci Chmelíčka a nabíhajícího Stýskaly odkopem na roh. Ve 21. minutě si na rohový kop Stýskaly na přední tyči naskočil Hrotek a jeho hlavička přeletěla Pospěcha. Domácí tým vedl a vypadalo to, že bude excelovat. Zvláště když dobrou půlhodinu završil dravým průnikem opět Sládek. Míč mířící do prázdné brány však neměl ryc Pak ale přišlo zranění Gondy a na domácí padla těžká deka. Hosté okamžitě převzali iniciativu a ovládli střed hřiště. Do šancí se sice nedostávali, ale jejich aktivitu odměnila štěstěna. Minutu před koncem poločasu kopal Jindříšek trestný kop a tečovaná rána zapadla do brány bezmocného Filipka.
Bouřka v kabině, kterou podpořila svojí přítomností i generální manažerka klubu Marcela Mrázková, ovoce nepřinesla a druhý poločas pokračoval herní převahou hostí. Ti z ní vytěžili také vyloženou šanci. Schulmeister se v 58. minutě ocitl sám v šestnáctce a měl dostatek času zeptat se brankáře Filipka, kam to chce. Jenže svoji střelu zkazil a domácí přežili klinickou smrt. Zdálo se, že jim nic nepomůže, zvláště když pro obnovené zranění ruky odstoupil i Chmelíček. Jenže v 75. minutě vzali otěže utkání do rukou mladíci. Stýskala si narazil míč se Sládkem, ten neotálel a poslal do šance zkušeného Randu, který se proti vybíhajícímu Pospěchovi, stejně jako v Karviné, nemýlil. V nervózním závěru důležité vítězství domácí uhájili a připsali si tři vydřené body.
Autor: Aleš Mazúrek
Gonda bude mimo hru kvůli zranění půl roku
Fulnek stejně jako Slovácko patřil před sezónou mezi favority druhé ligy, ale Severomoravanům se daří ještě méně než Jihomoravanům, a tak na postu trenéra Fulneku změna už proběhla. Miroslav Takáč se tak po sedmnácti letech mohl vrátit do míst, kde kdysi hrával. „Do zápasu jsme šli s tím, že chceme ve středu hřiště, kde jsme měli pět záložníků, udržet míč a kombinačním fotbalem se dostávat do šancí. Domácí si na nás však počkali a překonali nás po standardní situaci. Pak se hra vyrovnala, až přišlo naše šťastné vyrovnání. O přestávce jsme si řekli, že chceme využít oslabení soupeře, kterému se zranil Gonda. Navíc záhy odešel i Chmelíček. Chtěli jsme hrát trpělivě, ale vydrželo nám to jen dvacet minut, pak jsme se vytratili a inkasovali na 2:1. Pak už to byla z naší strany spíše křeč,“ hodnotil utkání kouč hostí Miroslav Takáč.
Domácímu trenérovi mohl spadnout po utkání kámen ze srdce. Nejenže ho hráči svým vítězstvím podrželi na lavičce, ale hlavně jeho tým získal tři body v souboji zachraňujících se. „Jsem rád, že jsme proti takovému soupeři a v takovém utkání, kdy je problém se psychikou, uspěli. Šlo o šestibodový zápas a to jim svazovalo nohy. Začali jsme ale dobře, aktivně. Pak jsme však začali v útoku ztrácet míče. Soupeř se sice nedostal do žádné šance, ale vyrovnal se štěstím. Ve druhém poločase jsme zdůrazňovali, že potřebujeme trpělivost, protože to bude zápas o jednom gólu. Soupeř měl jednu šanci, my také, ale na rozdíl od něj jsme ji dokázali proměnit. Jsem tedy rád, že jsme v takovém zápase vyhráli, protože pro hráče to jsou nesmírně důležité zápasy. Cením si toho i proto, že jsme citelně oslabeni o zraněné i vykartované. Na hřišti byla řada hráčů z akademie, která by do hry měla přinést především bojovnost. Právě o ní bude závěr ligy,“ dívá se na poslední dva zápasy Ladislav Jurkemik.
V nich budou chybět zřejmě dva pilíře mužstva. Vedle Matůše, kterému pro zbytek sezóny vystavila stop třísla, je ze hry i Gonda, jehož diagnózu přetržených vazů v koleně má potvrdit až artroskopie. Pokud se nepříjemná zpráva potvrdí, bude mimo hru až půl roku. Lepší je situace se Chmelíčkem. Rentgen zlomeninu nepotvrdil, a tak by mohl být na další zápas s Hradcem Králové připraven.
Autor: Aleš Mazúrek
STŘÍPKY ZE SPRCH
Hostující Tomáš Vajda se po zápase šel pozdravit s kotlem domácích fanoušků, kteří vyvolávali jeho jméno, a pak nevěřícně kroutil hlavou při pohledu na výsledkovou tabuli. „Domácí vyhráli nezaslouženě. Od vystřídání Gondy jsme byli lepší mužstvo. Měli jsme více balón na kopačkách i více šancí. Kdyby dal za stavu 1:1 Schulmeister gól, tak jsme tady vyhráli. Druhý gól v naší síti to zlomil.“
Richard Hrotek si připsal letošní první gól, který měl velkou cenu. „Byly doby, kdy jsem byl zvyklý dávat góly. Je to tak dva tři roky nazpět. To jsem tak čtyři branky za sezónu vždycky dal. Teď to bylo ale po dlouhé době. Za poslední dva roky jsem spíše sváteční střelec. Nabíhal jsem z přední tyče, což je taková nejhorší pozice, ze které se snad ani gól dát nedá. Přišel tam však perfektní centr, přilíznul jsem to a se štěstím to zapadlo za brankáře.“
Přestože se potýká Tomáš Randa s nachlazením, kvůli kterému ani nehrál ve středu pohár, podařilo se mu podruhé za sebou skórovat a vždy šlo o klíčovou branku. „Ani nevím, jak ta akce vznikla. Šel jsem ze strany a viděl jsem, že máme protiútok, sbíhal jsem si z levé strany doprostřed hřiště. Sládek mně to dal pěkně do uličky a já se už jen soustředil, abych přehodil brankáře na vzdálenější tyč. Třeba to není chřipkový vir, se kterým se potýkám, ale gólový. To by se mně líbilo (smích).“
Když odnesli ze hřiště zraněného Michala Gondu, stadion stichl. Když ale ve druhé půli odstoupil s bolestivou grimasou i Aleš Chmelíček, polil všechny studený pot. „Po souboji jsem dopadl na ruku, co jsem měl zlomenou, a projela mnou šílená bolest. Hned mně blesklo hlavou, že jsem si to znovu zlomil. Ta bolest však není tak silná, jak byla při té zlomenině, a i rentgen dopadl dobře. Měly by stačit dva tři dny klidu a snad budu fit.“
Autor: Aleš Mazúrek
Zdroj:
|