Čtyři zápasy v dresu Slovácka a devět v zeleném dresu Karviné. To je bilance Vlastimila Daníčka v letošním fotbalovém podzimu. Zatímco u trenéra Habance se do základní sestavy neprobojoval, po přestupu na sever Moravy se téměř okamžitě stal oporou pátého mužstva druhé ligy.
Odchovanec napajedelského fotbalu měnil dres vůbec poprvé v kariéře a do rozjetého karvinského vlaku se mu povedlo parádně naskočit. Po svém příchodu nevynechal v mužstvu Jozefa Webera ani minutu.„Pokud bych seděl i v Karviné na lavičce, tak bych to bral jako takovou svoji malou porážku," říká 23letý fotbalista.
Když přišla nabídka z Karviné, rozhodl jste se okamžitě, nebo jste si nechal nějaký čas na rozmyšlenou?
Už jsem tu nabídku měl před sezonou, ale ještě jsem chtěl bojovat ve Slovácku o ligu. K odchodu jsem od klubu ani nedostal svolení. Asi po pěti kolech se Karviná ozvala znovu. V základu jsem nenastupoval a tentokrát už jsem dostal svolení odejít. Chtěl jsem pravidelně hrávat, o to bylo rozhodnutí rychlejší a jednoduší.
V Karviné hraje i Jan Trousil, váš bývalý spoluhráč ze Slovácka. Konzultoval jste s ním vaše rozhodnutí?
Volal jsem mu. Honza měl jenom pozitivní věci, takže to moje rozhodování ještě urychlilo. Po čase jsem se přesvědčil, že to byla pravda. Sedli jsme si s klukama i s trenérem. Ani město není až tak špatné.
Měl jste z Karviné obavy?
Poprvé jsem odcházel ze Slovácka, to byla pro mě nová věc. Spíš jsem měl obavy, aby si všechno sedlo po fotbalové stránce. Co je kolem, je druhá věc. Šel jsem do Karviné kvůli fotbalu, to bylo pro mě nejdůležitější.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|