"Jsem tady spokojený. Jenom jsme na hotelu sami. Bylo by určitě zpestřením, kdyby sem přijel třeba zájezd volejbalistek. Basketbalistky ne, ty jsou vysoké až moc," vypráví známý vtipálek.
Co ještě vám na soustředění vadí?
Snad jenom, že není internet na pokojích. Ale když nějaký fotbalista něco neví, tak zaklepe u nás na pokoji. Tomáš Abrahám vždycky po snídani nalije do své velké hlavy, co se událo ve světě včetně vývoje ceny tureckého medu na světové burze, a přes den to pak každému říká. Je to takový náš intelektuál.
Tréninkový program je v pořádku?
Běhání nemiluje nikdo, je to makačka a máme toho plné kecky, ale není to až nějak šílené. Není totiž účelem, abychom se zatavili. Máme i prostor k odpočinku. Soustředění šlape podle představ. Jsme totiž dobrá parta, to se pak dřina líp snáší. Psychicky navíc hodně pomáhá, že na kondici pracujeme taky na hřišti s míčem. Tam hrajeme i různé hry. Potřebujeme nabrat pohodu, protože se čtrnácti body nás čeká válka.
Při běžkařských trénincích jste se prý ujal i role servismana.
Nakoupil jsem vosk, počítal jsem s tím, že si ho nikdo nepořídí. Paní mi doporučila takový, co bude jezdit sám, ale neměla pravdu, protože si pokaždé musím máknout... (směje se) Kluci byli spokojeni, že jsem jim pomohl.
Potkáváte i jiné běžkaře?
Ne, akorát děcka, co jezdila na bobech. Když jsem je zkusil pozdravit, myslela si, že jsem nějaký blázen, protože mi z čepice trčely šílené rampouchy. Tak jsem jel radši pryč.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|