Do české ligy vkročil letos na jaře jako král. Naplnil velká očekávání a v pěti zápasech hned čtyřikrát udržel čisté konto. Získal si tak fanoušky, kteří okamžitě věděli, že po Miroslavu Filipkovi má Slovácko opět vynikajícího gólmana. Na začátku letošní sezony ale musel Dušan Melichárek spolknout tři hořké pilulky v podobě proher s Brnem, Olomoucí a Spartou. Jeho výkony sice byly jako u jednoho z mála hráčů hodnoceny dobře, přesto nevěděl, jestli nastoupí do dalšího zápasu.
„Přiznám se, že jsem myslel, že dostane šanci někdo jiný. Ale trenér Dekař mi dal na Dukle důvěru a jsem rád, že jsem mu ji snad splatil," říká osmadvacetiletý brankář. A rád byl určitě u zaskakující kouč. Melichárek totiž v posledních vteřinách reflexivním zákrokem zachránil remízu, která nastartovala mužstvo k lepším výsledkům.
Máte za sebou reprezentační přestávku, ve které jste dobíjeli baterky. Trenér Habanec vám údajně dal pěkně „pokouřit"?
No, musím, říct, že někdy jsem byl rád, že už jsem doma a můžu se natáhnout (úsměv). Určitě jsme dohonili to, co jsme ztratili od letní přípravy. Bylo toho docela dost, ale to k fotbalu patří.
Vedle dřiny v úvodním týdnu jste naopak měli za odměnu volný víkend. Jak jste si ho užil?
V pátek jsem byl s rodinou a večer jsme byli s přítelkyní a kamarády na večeři. V sobotu jsme se byli podívat na slavnostech vína. V neděli jsem se pak byl podívat na utkání béčka a odpoledne jsme s rodinou zavítali na pouť v Koryčanech. Zkrátka takový pohodový odpočinkový víkend.
Vzpomněl jste slavnosti vína. Okoštoval jste nějaký dobrý vzorek nebo třeba burčák?
Řídil jsem, takže jsem nic neokoštoval. Přesto jsem si odpoledne užil. Prošli jsme si město, Vinohradskou ulici a den jsme zakončili posezením u rodiny v Mařaticích, kde jsme sledovali fotbal s Dánskem.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|