I když by se mohlo podle výsledku zdát, že byl v jenom ohni, tak situace na hřišti byla o poznání jiná. Gólman Slovácka Milan Heča si proti poslednímu mužstvu tabulky moc nezachytal. Tedy až na úplný závěr utkání…
„V první půlce měl Hradec jednu gólovou šanci. Střelce jsem vůbec neviděl, byl schovaný za hráčem, trefil to přesně k tyči, míče jsem se ani nedotknul," popisoval jediný gólový moment zápasu domácí brankář.
Přiznal, že pamatuje i zápasy, ve kterých byl o poznání vytíženější. „V první půlce jedna střela, na žádnou další si nevzpomínám, práci jsem měl až ke konci zápasu, to už jsme hráli vabank," řekl gólman Slovácka, který se v závěrečných minutách vydal do šestnáctky soupeře ve snaze vyrovnat. „Když prohráváte, tak to jdete zkusit, bohužel to ale nevyšlo. Hradec byl zalezlý, my jsme naše šance nedokázali proměnit a kombinace nebyla taková, jakou jsme si představovali. Na hřišti bylo víc písku než trávy, ale na to se nechceme vymlouvat, body prostě musíme urvat někde jinde," snažil se Milan Heča dívat do budoucna.
Slovácku se nepodařilo alespoň vyrovnat i z toho důvodu, že stoperská dvojice soupeře až na výjimky dokázala uhlídat Libora Doška. Jedním z hrdinů Hradce tak byl i nejstarší, nejzkušenější a nejvyšší hráč soupeře – kapitán mužstva a ikona votroků Adrian Rolko. „Že jsme vyhráli jsme ale uvěřil až ve chvíli, kdy rozhodčí písknul naposled," přiznal vytáhlý obránce.
Když mu ruce vyletěly nad hlavu, dobře věděl, že premiérová výhra na půdě soupeře dává jeho mužstvu obrovskou naději na záchranu v první lize. „Konečně jsme v zápase dali první branku, hned se nám lépe dýchalo. Je to poprvé, co jsme nedostali gól venku, na tom je to postavené. Domácí nás sice zatlačili před vápno, lítalo to tam horem dolem, ale vítězství jsme vydřeli. To potřebujeme, takové body se počítají. Ztráta je tam sice pořád, ale je před námi ještě jedenáct kol," sypal ze sebe vůdce hradecké kabiny, který na podzim oslaví sedmatřicáté narozeniny.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|