Hráč kola Lukáš Sadílek: Druhá liga mě více zocelila

V jednadvaceti letech má za sebou necelých třicet startů v první lize a slibnou kariéru před sebou. Řeč je o záložníkovi Slovácka Lukáši Sadílkovi, který v letošní sezoně sbírá zápasovou praxi i v Juniorské lize, kde je výraznou oporou svého týmu. Na kontě má zatím pět tref do černého a patří k hlavním motorům rozjetého Slovácka. Hlavním jeho cílem je ale zabydlet se natrvalo v prvním týmu Moravanů.

V posledním zápase jste na domácí půdě porazili Jihlavu poměrem 3:1. Jak byste zpětně zhodnotil vítězné utkání?
V zápase jsme dominovali. Jen první poločas jsme neproměnili několik šancí, dostali smolný gól po odrazu od našeho obránce. Druhou půli tam naštěstí konečně něco spadlo a povedlo se nám zužitkovat naši převahu. Mohlo to být ale klidně ještě větším rozdílem.

Ve prospěch Slovácka jste zápas zlomil ve druhé půli právě vy dvěma góly. Vzpomenete si po jakých akcích padly?
První gól jsem vstřelil po nacvičené akci, kdy obránce měl balón na lajně a já si zabíhal za obránce, který vyskakoval s našim krajním záložníkem. Měl jsem tam proto více prostoru, který jsem chtěl využít. Sice se mi to nepovedlo, jak jsem chtěl, ale nakonec jsem rychle vystřelit bodlem přesně k tyči. Druhý gól byl hodně šťastný, kdy Réza (Jakub Rezek – pozn. red.) centroval, a já míč od něj proběhl. Nějak se to tam ale odráželo a když jsem vybíhal z brány, objevil se mi balon mezi nohama a já ho jen doklepl.

Na začátku sezony se vám osobně v Juniorské lize střelecky daří. Co říkáte na dosavadních pět zářezů do černého?
Jsem za to rád, že můžu takhle pomoci týmu. I když bych všechny góly klidně vyměnil za jednu branku v lize, kde nám to teď celému týmu moc nepadá. Snad se to prolomí už teď další zápas.

Juniorka Slovácka vede aktuálně se slušným náskokem svoji skupinu soutěže. Čím to podle vás je, že se vám tolik daří?
Myslím si, že máme kvalitní juniorku, i všechny mládežnické týmy. S mládeží celkově se tady vždycky pracovalo dobře, musí se to proto někde projevit.

Vy v letošní sezoně máte za sebou tři starty v nejvyšší soutěži v dresu A-týmu. Jak jste zatím spokojený z tohoto pohledu?
Určitě bych chtěl dostávat více šancí a prostoru na hřišti a doufám, že mi k tomu pomůžou výkony, nebo třeba góly právě za juniorku. Žádný hráč přece nemůže být spokojený na lavičce, ale hrát může jen deset hráčů plus gólman. Ale jsem rád aspoň za šance a minutáž, kterou jsem dostal. Může to být i horší.

Překvapila vás hodně změna trenéra, která nečekaně proběhla na lavičce Slovácka?
Trochu překvapila, přišla z ničeho nic. Možná jsme s kluky čekali, že to někdy přijde, ale přišlo to trochu dřív. Trenér Levý se přesto stejně většiny tréninků zúčastňuje i ve své nové funkci.

Změnilo se něco poté, co se hlavním trenérem stal Michal Kordula?
Žádné novinky náš nečekaly. Trenér Kordula měl hodně prostoru i ve funkci asistenta a s trenérem Levým se doplňovali.

V loňském ročníku jste nastupoval za Sokolov. Jak vzpomínáte na angažmá v druholigovém týmu?
Vzpomínám na to rozhodně pozitivně. Sokolov mi dal šanci ještě více nakouknout do dospělého fotbalu a jsem rád, že jsem tam mohl nastoupit k tolika zápasům a odehrát i hodně minut. Sezónu jsme rozehráli dobře, ale pak na nás padla asi nějaká deka a bodově jsme měli menší útlum. Následoval hodně vypjatý rok, kdy jsme se zachraňovali až v posledním kole, ale všechno se zvládlo.

Pravidelně jste nastupoval na západě Čech. Posunulo vás fotbalově angažmá v uplynulé sezoně?
Druhá liga je zase o něco jinačí než první, je to rozhodně víc o soubojích, což mi dost chybí jako hráči. Možná v tomto ohledu si myslím, že jsem se nějakým způsobem posunul. Je to lepší než před rokem, ale rozhodně to ještě není vůbec ideální. Dobré je také to, že jsem se vrátil do Slovácka jako hráč, který už má na kontě další těžké zápasy.

Vaším bratrem je Michal Sadílek, který bojuje o cestu na výsluní v Eindhovenu. Věříte, že se časem prosadí do prvního týmu nizozemského celku?
V takových klubem jako je PSV je nesmírně těžké se propracovat z akademie až do A-týmu. Ale brácha je hodně cílevědomí a myslím si, že právě on by to dokázat mohl. Dělá pro to vše a snad při něm v tomhle bude stát štěstí. Už teď, když mu dávají kapitánskou pásku v U19, ukazuje, že je dobrý fotbalista a může se stát velkým hráčem. Ať už by to mělo být v PSV nebo si najde cestu do dospělého fotbalu přes jiný klub.

Probíráte často spolu fotbal?
Poslední dobou se moc nevidíme. Když přijede domů, já jsem někde pryč. Máme pořád tréninky a on si tady v Česku musí zařizovat své věci. Moc času proto na to není, ale možná je to i dobře, když je člověk takhle vytížený. Trocha odpočinku neuškodí, vždycky ho vycvičím aspoň ve FIFĚ (smích).

Nepřemýšlel jste také o tom, že byste zvolil jako Michal zahraniční cestu do dospělého fotbalu?
Nad tím nejde moc přemýšlet. Člověk musí pracovat s tím, co má. Někomu se naskytne příležitost odejít do velkého klubu, někdo zase dostane šanci v našich klubech. Asi ani nejde říct, co je správné podle mě. Jediné jisté je to, že hráč na sobě musí pořád pracovat, ať je kdekoliv. Samo to nepůjde.

Zdroj: