Čtyři góly doma proti Liberci, v dalším kole dvě trefy v Olomouci. Po Dukle se však museli fanoušci Slovácka znovu uskromnit a vrátit do starých kolejí. I když… Šance byly a rozhodně jich nebylo málo.
O nepřízni paní Štěstěny odmítal mluvit naštvaný stoper Tomáš Košút. „To nebyl smolný zápas, to byla naše nemohoucnost a neproměněné šance," zlobil se slovenský stoper domácích.
Pozastavil se i u jediné branky utkání. „Jestli jí předcházel ofsajd? Údajně tam byl i faul na Patrika Šimka. Nevím, to musí posoudit jiní. Nemůžeme si stěžovat, měli jsme dát branku. Potřebujeme nutně body, tabulka je strašně vyrovnaná. Teď máme tři soupeře, proti kterým se můžeme prosadit," díval se obránce Slovácka raději směrem k budoucím zápasům.
V úplně jiném rozpoložení byl forvard pražské Dukly Jakub Mareš. Hluboko do čela naražená kšiltovka, pod kterou se dal zahlédnout mírný úsměv a logická spokojenost. Střelec jediné branky zápasu, která měla padnout z ofsajdu, nechtěl o regulérnosti gólu vůbec polemizovat.
„Ofsajd to nebyl v žádném případě, naprosto spravedlivý gól po akci, kterou jsme v týdnu nacvičovali. Balon šel na jeden dotek do strany a konečně jsem se rozběhl na správné místo. Trefil jsem to ideálně," popisoval Mareš svoji první letošní trefu a přiznal notnou dávku štěstí, které stálo při jeho týmu.
„Slovácko má obrovskou sílu ve vzduchu, mělo šance po standartách, ale ty jsme přežily," lebedil si muž, který před šesti lety v Uherském Hradišti hostoval.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|