Fotbalisté 1.FC Slovácko se po dvoutýdenní karanténě vrátili do ligové soutěže vítězstvím nad Baníkem. Svým výkonem hlavně v prvním poločase dali najevo, že i po vynucené pauze neztratili nic z herní kvality. Svůj významný podíl na současné fotbalové tváři Slovácka má i nejstarší hráč kádru Milan Petržela, který se vrátil do klubu po třinácti letech.
Nebylo tajemstvím, že když jste odcházel z Plzně, tak o vás hodně stál i sousední Zlín. Co tenkrát skutečně rozhodlo o tom, že jste znovu oblékl modrobílý dres?
Zájem Zlína tehdy opravdu byl, ale v mém rozhodnutí nehrály roli podmínky, ale opravdu chuť vrátit klubu, co mně dal v začátcích mé kariéry. Měl jsem ke Slovácku prostě blízko. Znal jsem prostředí, lidi… Věděl jsem, kam se vracím.
Pomyslel jste si, že se po necelých dvou letech budete v tabulce dívat na Plzeň „shora“?
Věděl jsem při odchodu z Plzně, že tým prochází obměnou a že mu bude chvíli trvat, než zase naváží na naše výsledky a úspěchy. Že budeme v tabulce nad ní, to mě ani ve snu nenapadlo.
Ve vzájemném duelu s Viktorií, který Slovácko vyhrálo 4:0, jste byl nejlepším hráčem. Nelitovala Plzeň, že vás pustila a nelákala vás nazpět?
Nějaké zprávy i náznaky se ke mně dostaly, ale nebylo to nic konkrétního. Nabrali mladé kluky a já jim už do toho konceptu nezapadal. Po naší výhře padala slova, jestli bych si návrat ještě dokázal představit. Ale nic konkrétního.
Umíte si tedy představit, že byste se do Plzně ještě vrátil?
Představit si to umím, ale já teď chci především pravidelně hrát a pokusit se překonat rekord v ligových startech (drží jej Stanislav Vlček se 436 starty - Milan Petržela jich má v současnosti 410). V Plzni bych asi už pravidelně nehrával. Ale je to klub, kde jsem působil strašně dlouho a který mám pořád v srdci.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|