Číslo 7 prý nosí štěstí. Když proto fotbalový záložník Lukáš Zelenka, včerejší velká posila fotbalového Slovácka, dostal od klubu možnost volby dresu, nemohl zvolit jinak. Stejné číslo už navíc před lety nosil v pražské Spartě.
„Je to fakt velké štěstí. Hned jsem se ptal, jestli to číslo někomu nevzali. Aby pak ten kluk nebyl naštvaný, což bych nerad. Ale prý je od léta volné,“ líčil nadšeně 29letý trojnásobný český reprezentant, který přišel pozvednout hru ligového nováčka, s nímž podepsal dvouletou smlouvu s roční opcí. „Už dopředu jsem měl informace, že tým má Slovácko dobrý. Máme kvalitu na to, abychom hráli minimálně ve středu tabulky. Už teď jsem pevně přesvědčený, že nic takového jako boj o záchranu nám ani nebude hrozit. Za to dám krk. Nepřichází v úvahu,“ tvrdí rezolutně posila čtrnáctého týmu ligy.
Jak jste se těšil na Moravu?
Když jsem vyrostl ve Spartě, tak by mě v životě nenapadlo, že se jednou objevím v moravském klubu. Ale jsem nadšený, z klubu i z města. Moc se mi tady líbí. Belgické Westerlo bylo ještě menší než je Hradiště.
Jak se váš příchod do Slovácka zrodil?
Ve Westerlo nám nevyšel úvod sezony a protože jsem měl hodně vysokou smlouvu, snažili se na mě vyvíjet tlak, dali mě do béčka. Za pár dní mi bude třicet, fotbal mám rád, tak jsem se s nimi dohodl na konci. Risknul jsem to a čekal, jestli někdo přijde s nabídkou. Slovácko se ozvalo před třemi čtyřmi dny, bylo rychlé a konkrétní. Moc jsem sem chtěl jít, je tady Petr Švancara, celý tým je solidně poskládaný a výborní fanoušci, co jsem slyšel. Jsem maximálně spokojený. Navíc jsem teď chtěl zůstat v Česku i z rodinných důvodů.
Přestěhujete se do Uherské Hradiště všichni?
Rodina je v Praze, děti chodí do školky a třetí dítě s manželkou čekáme. Budou sem za mnou dojíždět, což už rozhodně není tak daleko jako do zahraničí. Dá se to líp řešit. S manželkou jsme to hodně probírali, ona měla rozhodující vliv.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|