Na ten euforický pocit bude Filip Kubala dlouho vzpomínat. Když pár vteřin před koncem nastavení gólem rozhodl duel s Ostravou, naskákali na něj u rohového praporku všichni spoluhráči i brankář Michal Daněk. „Ta radost je obrovská. Pro takové chvíle hrajeme fotbal,“ usmíval se pak osmnáctiletý Kubala.
Umocňuje vaši radost, že jste na hřiště šel teprve v 88. minutě?
Už loni ve Zlíně se mi povedlo dát gól během dvou minut (střídal v 89. minutě a skóroval rovněž na konci nastavení), ale tehdy jsme i tak prohráli. Teď jsou ty pocity stokrát lepší.
V lize jste skóroval potřetí, teprve teď jsou z toho tři body, že?
Zatím je to určitě nejcennější gól. I když v Plzni při postupu v poháru i tamtéž při remíze v lize byl taky cenný. Teď jsem ale poprvé pomohl týmu ke třem ligovým bodům, navíc se to povedlo v poslední minutě. Je to zatím můj nejkrásnější fotbalový zážitek.
Napadlo vás už při střídání, že zápas rozhodnete?
Branka může padnout vždycky, i za dvě minuty. Ale spíš jsme to asi šli podržet, odbojovat nahoře. Předtím jsme byli chvilku pod tlakem, tak i proto bylo to střídání.
Zdálo se, že u gólu jste měl i štěstí.
Standardní situaci zahrál Kuba Petr, brankář Laštůvka to dobře vyrazil, ale míč se odrazil k Lukáši Sadílkovi. Jeho střelu tuším ostravský hráč zblokoval, odrazilo se to ke mně, já už jsem to i trošku se štěstím proměnil, brankář si na to sáhl.
Na hřiště pak vběhl početný dav ostravských fanoušků. Nebál jste se?
Ne. Byli daleko a máme pořadatelskou službu, která čemukoliv rychle zabránila.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|