Rozhovor se slováckým příznivcem z Mostu

Není asi ani nutno podotýkat, že fotbal na Slovácku se stal fenoménem. Několikatisícové návštěvy a vynikající atmosféra při každém zápase jsou toho jasným důkazem. Jednotné publikum tvoří v drtivé většině pochopitelně lidé z nejrůznějších koutů slováckého regionu. Čím dál více se však zejména na zdejší fans scénu ozývají obdivuhodné hlasy i z jiných částí republiky či dokonce zahraničí. Velkou oblibu si Slovácko, resp. FANATICOS získali v Mostu. Skupinka fanoušků druholigového mužstva například podporovala Slovácko naživo letos při utkání v Praze proti Bohemce. A právě s jedním z členů vám přináším zajímavý rozhovor. Martin, student žurnalistiky v Olomouci, se mimo jiné rozpovídal o tom, čím jej Slovácko zaujalo a jaký má k němu vztah.

Martine, jak dlouho je fotbal podstatnou náplní tvého života ?

Asi úplně poprvé do kontaktu s fotbalem jsem přišel ještě v předškolním věku díky tátovi, který fotbal sledoval pravidelně v televizi. Už jako prcka mě to strašně chytlo, v létě mě pak táta přihlásil do přípravky MUS Most a od té chvíle jsem svým okolím považován za fotbalového šílence. A táhne se to se mnou už šestnáct let a myslím, že ještě dlouho bude. Jako špunt jsem začínal v obraně, ale táhlo mě to do brány a tam jsem i skončil. Postupně jsem v Mostě prošel všemi kategoriemi, ale v osmnácti jsem si poprvé vážně zranil koleno, přišel o šanci hrát za A-dorost a bylo po všem. Vyrůstal jsem například s Pavlem Čermákem, který hraje druhou ligu za Žižkov a dalšími frajery, kteří prošli mládežnickou reprezentací. Pamatuji si, že hodně gólů mi dávali jako žáčci Pavel Vyhnal ze Slavie nebo Martin Jindráček z Roudnice (dnes Ústí/Teplice). Už jako malí byli výborní. V současnosti hraju „fotbal“ na podpralesní úrovni a víc se cítím jako fanoušek našeho mosteckého Baníku, ve kterém jsem vyrostl a kterému budu fandit i kdyby hrál B-třídu.

Jaká je u Vás situace po ultras stránce a co se supportu týče ?

Vzpomínám na časy, kdy jsem jako malý klučina chodil na druhou ligu, na zápasy chodilo někdy i přes pět tisíc lidí a hlas kotle byl slyšet na druhou stranu města. Pak jsme se na tři roky ocitli v první lize, návštěvy byly opět velice slušné a kotel fungoval. Jenže po sestupu se všechno rozpadlo. Lidi z tribun zmizeli, dobří hráči z trávníku zmizeli, bohatí sponzoři z V.I.P. prostor zmizeli. Letos na jaře jsme založili fanklub a skomírající fanouškovskou scénu se snažíme v Mostě zachránit. A právě vás, Fanaticos, jsme si vybrali jako svůj vzor. V domácím kotli se schází asi jen dvacet třicet lidí, přesto se tvoří transparenty, vymýšlí se nová chorea, pokřiky… Jsme takoví Fanaticos v plenkách.

Zapojuješ se nějakým způsobem do dění kolem mosteckého fotbalu ?

Ano. Od roku 2007 vedu oficiální stránky klubu, takže jsem v úzkém kontaktu s vedením i hráči a jsem takovou spojkou mezi klubem a fanklubem. Na druhou stranu kvůli této práci se nemůžu považovat za plnohodnotného fanouška, jakým bych chtěl být. Na domácí zápasy se prostě do kotle nedostanu – píšu onlajny, moderuju tiskovky a tlumočím našemu uruguayskému trenérovi Aňonovi. Proto si užívám každý výjezd fanklubu ven, kde nemám tolik práce a můžu si jít vykřičet hlasivky s ostatními. Přesto jsem šťastný, že jsem se k téhle práci pro Baník dostal. Poznal jsem skvělé hráče ze všech koutů světa, trenéry, novináře…
 
Přejděme ke Slovácku. Jak dlouho chováš sympatie k tomuto moravskému klubu ?

Všechno to začalo na jaře 2009, když jsem s Baníkem přijel na stadion Slovácka. Tehdy jste se pohybovali kolem dvanáctého místa v druholigové tabulce, nebyli nám schopní dát gól, a přesto za bránou poskakovalo několik set nadšenců a zpívalo chorály, jako kdyby oslavovali postup do Ligy mistrů. Seděl jsem na tribuně, pořád koukal za tu bránu a v duchu si říkal: „Tohle je přesně to, o čem sním v Mostě! Tohle jsou borci.“

Mnohem blíž než Slovácko jsou k Mostu Teplice, Praha, Liberec, a další. Čím Tě zaujal právě náš klub, který máš poněkud z ruky ?

Dobrá otázka, na kterou často odpovídám. Řeknu to takhle. Vždy mě zahřeje u srdce, když Teplice, od přípravek úhlavní nepřítel Mostu, prohrají. Spartě, Slavii, Bohemce fandí kdejaký trouba, aniž by znal jediného jejího hráče. Slovácko mě nezaujalo proto, že hraje první ligu, že má pěkný stadion, že u vchodu do V.I.P. stojí krásné hostesky. Slovácko mě uchvátilo jednak díky Fanaticos, ale také díky té celkové přátelské atmosféře, kterou jsem jinde na českých fotbalových stadionech neviděl. A to jsem projel celou republiku.

Jak bys popsal svůj vztah ke Slovácku ?

Myslím, že předchozí odpovědí jsem dost vysvětlil. Samozřejmě na prvním nedosažitelném místě je pro mě mostecký Baník, ale jakmile na internetu čtu výsledky z první ligy, automaticky jako první hledám očima Slovácko. Prostě Slovácko je po Baníku můj nejoblíbenější mančaft. Díky tomu, že chodím do školy v Olomouci, nemám to do Uherského Hradiště zase tak daleko, takže jsem už byl i na třech domácích zápasech, které jsou pro mě pokaždé silný zážitek. Ještě v minulé sezoně jsme s kamarády dorazili za Fanaticos na Kladno a v té letošní do Edenu na Bohemku. Byl jsem i v Ostravě, takže jsem byl osobně přítomen na třech posledních zápasech Slovácka.

Oblíbil sis některé(ho) hráče v dresu Slovácka ?

Tady se asi shodnu s velkou části fanoušků. O Švancarovi je zbytečné mluvit, to je prostě pan fotbalista a velký showman. Hodně se mi líbí také obránce Košút, z něj roste skvělý šéf obrany.

Je třeba v Mostě hráč, kterého bys Slovácku doporučil ?

V našem kádru je několik nadějných mladých kluků, jejich čas ale asi teprve přijde. Jedno jméno bych ale přece jen měl: Patrick Oboya, někdy ho novináři píší pod pravým jménem Onyango. Kluk z Keni, 23 let, reprezentant. Ale hlavně nejrychlejší hráč, kterého jsem kdy na českých trávních viděl. Rychlý, dynamický, skvělá technika s balonem. Takový fotbalista na Slovácku není. Jediný Oboyův problém je v hlavě. V posledních měsících ale na sobě pracuje, dokonce začal mluvit po třech letech česky, protože si uvědomil, že je v týmu jediný cizinec, který česky ještě neumí. Slovácku by byl takový hráč zatraceně platný.
 
Co rozumíš pod názvem FANATICOS ?

Pro mě jsou to nejlepší fanoušci v zemi, kteří povznesli fandění úplně na jinou úroveň, než kterou jsem do té doby znal. Jsou to pro mě pohodoví lidé, kteří mají rádi fotbal, umí se fotbalem bavit a nemusí přitom házet po policajtech dlažební kostky ani napadat fanoušky hostů.

Chtěl bys na závěr něco vzkázat fanouškům Slovácka ?

Budu stručný: Fanoušci Slovácka, važte si toho, co se vám podařilo vytvořit. My ze severních Čech, a nejen my, vám jen závidíme.

PS. Děkuji Martinovi za věnovaný čas a přeji mnoho dalších pěkných fotbalových zážitků

stránky mosteckých fanoušků: http://ultrasfans1909.wbs.cz/

FansHonza
 

Zdroj: