Sílu svého týmu už zná moc dobře. Vždyť fotbalový trenér Miroslav Soukup už vládne lavičce prvoligového Slovácka déle než všichni jeho předchůdci - celkem odkoučoval už 65 zápasů. Přesto jsou situace, které jej dokáží překvapit.
Třeba když jeho tým obsadí v konečné tabulce sedmou pozici, nejlepší po návratu klubu mezi českou elitu a druhou nejlepší v dějinách slováckého fotbalu. "Kdybychom loni v létě řekli, že skončíme i před Jabloncem, asi bychom tomu nevěřili my ani vy novináři," usmívá se 47letý Soukup po sezoně, která byla nakonec nečekaně vydařená.
Kdy vás napadlo, že byste mohli skončit v horní půli tabulky?
Už podzim, kdy jsme v 16 zápasech uhráli 23 bodů, trošku nasvědčoval, že jsme si nízké záchranářské cíle dávat nemohli. Zároveň bych ale byl nespravedlivý, kdybych zapíral, že jsme si prošli i těžkými obdobími, obzvlášť na začátku jara. Když se pak ale lámal chléb, nesmírně si vážím toho, že trojzápas s Bohemkou, v Budějovicích a s Baníkem jsme zvládli. A se závěrem jsme si pak poradili velmi dobře, za něj jsme asi zaslouženě předběhli týmy, kterým se konec nepovedl.
Ve venkovních zápasech se Slovácku dlouhodobě nedařilo. Čím si vysvětlujete, že jste v nich letos získali devatenáct bodů?
Není to žádné mávnutí kouzelného proutku. Neděláme změny, kdy bychom prodali Ondřejku a koupili Messiho. Naše kroky třeba zprvu vypadají nevýrazně, nelogicky, ale snažíme se je dělat pro růst naší výkonnosti. Když jsem přišel, ne vždy platilo, že nastupují hráči s nadprůměrným platovým ohodnocením. Ve venkovních zápasech už loňská sezona znamenala nárůst, letos jsme přidali ještě sedm bodů navíc, ale kromě remízy v Liberci jsme ničím nepřekvapili, nepovedl se nám žádný senzační výsledek. Zároveň jsme tím nahradili častější domácí porážky.
Za poslední rok jste přivedl tři zkušené hráče - v létě stopera Trousila s útočníkem Doškem a v zimě brankáře Melichárka. Splnili svou úlohu?
Označil jsem je jako strategicky důležité a ukázalo se to jako správné. Trousil se stal vůdčí osobností na hřišti i v kabině, zlepšila se obranná fáze. Čtvrté místo v počtu obdržených gólů samozřejmě není jen Honzovou vizitkou, ale měl na tom velký význam. Doška jsme brali s cílem, aby byl naším hlavním útočníkem. Tuto roli splnil, když byl s devíti góly naším nejlepším střelcem. Také on měl navíc velký přínos pro kabinu. Melichárek chytal posledních pět zápasů a obdržel v nich jediný gól, což svědčí o jeho kvalitách. Do budoucna je příslibem.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|