Slovácko v Konferenční lize? Žádná ostuda, míní Kadlec. Chválí i syna

Miroslav Kadlec vnímá působení fotbalistů Slovácka na evropské scéně pozitivně. Na ten zápas se těší. Na jedné straně jeho Slovácko se synem Michalem v sestavě, proti soupeř z německé bundesligy, kde kapitán českých vicemistrů Evropy na začátku 90. let minulého století válel osm sezon v 1. FC Kaiserslautern.

„Mohl by to být parádní fotbal. Ani jeden tým nebude pod tlakem,“ míní Miroslav Kadlec před čtvrtečním domácím duelem Slovácka s 1. FC Köln v Evropské konferenční lize (od 18.45 na ČT sport).

Slovácko má za sebou čtyři utkání ve skupině. Jak byste zhodnotil jeho dosavadní vystoupení?
Celkově je velmi dobré. Po prvním poločase s Partizanem (Slovácko vedlo 2:0 a hrálo proti desíti) si asi hodně lidí myslelo, že to bude jednodušší. Ale když pak vidí soupeře naživo a srovná to s naší ligou, je to ohromný rozdíl v kvalitě – rychlosti, zpracování balonů, zkrátka ve všem. Všichni v Uherském Hradišti musí být vděční, že se takových zápasů dožili. Kluky stojí utkání v Konferenční lize jeden a půl až dvakrát více sil než v české lize. Atmosféra je pohltí a vybičuje, takže pak jim síly chybí v následujících zápasech v lize. Pohárové duely zvládají velice dobře, v žádném případě to nebyla ani v jednom ostuda.

Jste překvapený, že víceméně se všemi soupeři drží krok?
Ani moc ne. V posledních dvou sezonách se dostalo Slovácko v české lize nahoru, viděli jsme, jak vyhrálo finále poháru se Spartou. Třináct čtrnáct hráčů užšího kádru je velmi dobrých. Ale je rozdíl, když hrajete jeden zápas týdně, nebo dva každý týden. Pak se to projeví. Přichází únava, zranění. Všichni vědí, že mužstvo je starší. Nevědělo se, jestli to starší hráči zvládnou, jak budou regenerovat. Není to jen samotný zápas, ale hlavně cestování. Ve venkovních utkáních je všechno zdlouhavé. Letí z Brna, kam musí dojet autobusem. Pak zpátky. Nic snadného. A zapomíná se na první dva soupeře v kvalifikaci. Oba jsou srovnatelní s těmi ve skupině a Fenerbahce bylo nejkvalitnějším soupeřem, se kterým se utkali.

Co říkáte na syna Michala, který v Nice vystřihl na konci utkání sprint z obrany až na hrot a po jeho akci potom padl vítězný gól?
V první moment jsem si ani nevšiml, že je to on. Na levé straně hrají s Kalabiškou a z dálky jsou si podobní. Byl jsem překvapený, že se dostal z pozice stopera až k vápnu soupeře. Ale co hrají na tři obránce, tak se takhle občas vysouvá. Klobouk dolů před ním v jeho věku. (úsměv)

I když je Slovácko se čtyřmi body ve skupině poslední, po vítězství v Nice má postup ve svých rukou. Čekal byste to?
Je to překvapení. Když jim vylosovali tak těžkou skupinu, říkal jsem si, že kdyby vyhráli jeden, možná dva zápasy, byla by to paráda.

Takže jak vidíte šance na případný postup?
Šance je vždycky, ale musí se vyvarovat chyb, kterých se dopouštěli v prvních zápasech. Na této úrovni se sebemenší ani ne chyba, ale polochyba trestá.

Klíčový pro vývoj bude domácí duel s Kölnem. Co od něj čekáte?
Mentalita bundesligových týmů je taková, že budou chtít hrát dopředu, žádného zanďoura. Otázka, s jakou taktikou půjde Slovácko. Jestli bude hrát otevřený fotbal, nebo si počkají vzadu a budou vyrážet do rychlých protiútoků. Každopádně to bude diametrální rozdíl oproti české lize. Všechny týmy tady brání v devíti lidech na třiceti čtyřiceti metrech od brány. A když nemáte top útočníka, je velice složité se prosadit jeden na jednoho.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku