Devatenáctiletý Dominik Janošek zaujal při své premiéře v dresu Slovácka. Udržet se v sestavě může i pro sobotní domácí zápas proti pražské Spartě.
Slovácko jej v zimě přetáhlo z Brna jako příslib do budoucna. A fotbalista Dominik Janošek místo toho hned první jarní ligové utkání v Ostravě odehrál od začátku až do konce a pak slyšel slova chvály.
„Od těch nejbližších, od rodiny, i od kluků v kabině. Blahopřáli mi k dobrému výkonu. Ale už jsem na to zapomněl, myslím jen na zápas se Spartou,“ ujišťuje rodák z jihomoravského Rajhradu.
V zápase jste se blýskl krásnou střelou z dálky. Kdyby ten volej skončil v bráně, to byste se snad samou pýchou ani nevlezl do dveří, byť měříte 183 centimetrů.
To ne. (směje se) Já takový nejsem, že bych zpychl. Byl by to hezký gól, ale Laštůvka měl dobrý zákrok a střelu vyrazil na tyč.
Co na váš výkon říkal táta Jaroslav, bývalý spoluhráč vašeho současného trenéra Korduly v Ratíškovicích?
Dlouhodobě jsem měl problém s obrannou fází a táta mi pak říkal, že před zápasem z toho měl upřímně strach a byl nervózní i za mě. Ale pak mě plácal po rameni a chválil, že to bylo dobré.
A vy sebe hodnotíte jak?
Spokojený jsem byl s obrannou fází, na kterou jsem se hlavně soustředil. Směrem dopředu toho mohlo být víc od celého týmu a rozhodně i ode mě.
I jste mohl ještě víc střílet?
Určitě, tlačit se do toho. A taky se víc zapojovat do kombinace. Ale na druhou stranu, byl to první zápas, navíc docela důležitý...
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|