Stejné nejsou ani paní uklízečky, říká Trousil po návratu do Slovácka

 Změnil se název klubu, místo domácích zápasů, majitel, trenéři, hráči. "Dokonce ani paní uklízečky nejsou stejné," usmívá se stoper Jan Trousil, který při sobotní výhře 1:0 v přípravě nad Spytihněví po devíti letech oblékl dres fotbalového Slovácka.
 

"I když jsem vlastně ukončil v mé kariéře kruh, tak jsem v úplně jiném klubu," říká 35letý obránce, jehož má Slovácko získat z Brna výměnou za útočníka Petra Švancaru.

Jak vzpomínáte na své první působení ve slováckém klubu?
Tady jsem s velkým fotbalem začínal, v tehdejším Synotu jsem zažil nejkrásnější období, když jsme postoupili do ligy, měli jsme výborné mužstvo. Ve Starém Městě na Širůchu bylo všechno takové rodinné, fotbal fungoval pod záštitou pánů Valentů, všichni jsme měli prakticky stejné peníze. Byl jsem tady naprosto spokojený.

Tím, jak se klub změnil, se vám těžko zjišťovalo, jak to teď ve Slovácku vypadá?
To zase ne. Hned jsem se spojil s bývalými spoluhráči Liborem Soldánem, Jirkou Kowalíkem, Mirou Hlahůlkem, kteří mají ke klubu pořád velmi blízko. Věděl jsem, do čeho jdu.

Málem jste se mohl i ve Slovácku potkat se záložníkem Tomášem Poláchem, se kterým jste už působil tady, v Brně i v Dubnici, že?
V první fázi jsme se Slováckem jednali oba dva, věřili jsme, že se nám příchod povede. A těšili jsme se, že si zahrajeme i s Peťou Švancarou, se kterým jsme to taky probírali. Dopadlo to bohužel jinak, ale to je zbytečné řešit.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku