Útočník Slovácka vstřelil proti Příbrami padesátý ligový gól ve svoji kariéře a věří, že v létě nebude muset na „pracák“.
„Ahoj kluci. Jak jste přijeli? Zase tím fiatem?“ volal Petr Švancara už při rozcvičování na své známé v hledišti. Dobrá nálada mu vydržela i o necelé dvě hodiny později, když na pozápasové tiskovce zkoušel mikrofon a díval se směrem k novinářům „Jedna dvě, jedna dvě. Čekám na nějakou otázku.“ První mířila na střídajícího Václava Ondřejku.
Příchodem Ondřejky jste měli daleko víc šancí, druhý útočník vaši hru oživil. Předtím jste byl v útoku osamocený. Viděl jste to podobně?
Souhlasím, souhlasím. Musím se přiznat, že z jistých důvodů jsem rád, že Venca přišel a nahrál mi na gól. Měl na něm osmdesátiprocentní zásluhu. Věřím, že mu to pomůže v jeho kariéře a že…Ne ne, nebudu se v tom pitvat. Prostě jsem rád, že Venca přišel a nahrál na branku.
Obrana i přes problémy ve druhé půli nakonec uhájila čisté konto…
Klukům v obraně patří velké poděkování. Podruhé za sebou udrželi vzadu nulu. I když se asi shodneme, že po té naší vedoucí brance tam moc fotbalové krásy nebylo. Po dnešním výsledku určitě pojedeme na Slavii sebevědomější, třetí zápas po sobě jsme neprohráli, doufám, že to bude pokračovat.
Dneska jste působil v soubojích proti obraně Příbrami hodně důrazně…
Já jsem celkově důrazný hráč (směje se). Spíš si myslím, že mě trošku podcenili. Jeden se spoléhal na druhého a já jsem zůstal úplně volný. Hruška (brankář Příbrami – pozn. aut.) asi čekal nějakou kulišárnu, nebo dloubák, ale protože se známe z Viktorky Žižkov, snažil jsem se to dát k tyčce. Důležité je, že z toho byl gól.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|