Švancara: Můj trest? Pořád cítím velkou křivdu

Uherské Hradiště - Švancara, Švancara, všude samý Švancara. Nová ikona Slováckého klubu svými výkony i vystupováním v dobrém slova smyslu pobláznila fotbalové Slovácko, takže při hodnocení podzimní části nemohl z kabiny dostat slovo nikdo jiný než právě Petr Švancara.

Jaký byl půlrok ve Slovácku?
Nástup byl, jak ze strany týmu, tak i mojí, výborný. Mrzí mě ale, že jsme pak některé zápasy nezvládli. Hlavně ty v domácím prostředí. Nenaplnili jsme to, co jsem si přál ­ aby se z našeho stadionu stala nedobytná tvrz. Naše fanoušky jsme doma moc nepotěšili.

Velkou kaňkou byl určitě i váš trest. Už jste se s tím smířil?
Na pět zápasů mě distancoval od první ligy, poznamenal mě, klub i kluky. Smiřuje se mi s ním strašně těžko, protože vím, co jsem udělal, respektive neudělal. Ten trest byl obrovsky nespravedlivý a pořád cítím velkou křivdu.

Projevila se na vás ta nucená pauza?
Určitě. Už jsem pak nebyl tak produktivní, i když herně to nebylo špatné. Vyčítám si jen tři poslední zápasy, kdy jsem nehrál tak, jak byli diváci zvyklí.

Jak byste zhodnotil svůj podzim?
Bilanci mám celkem slušnou. Pět gólů a pět přihrávek, s těmito induviduálními statistikami můžu být spokojený. Ale já už jsem říkal před startem soutěže, že si sem nejdu dělat žádné osobní statistiky, ale chci, abychom se zachránili a abychom předváděli dobrý fotbal. To se hlavně na začátku dařilo, jen škoda, že jsme neudělali víc bodů.

Bodů je sice málo, herně ale mezi nejhorší celky soutěže asi nepatříte?
Máme jen čtrnáct bodů, což je i na nováčka málo. Na druhou stranu jsme měli hodně zraněných, což se na výsledcích hodně projevilo. Naštěstí jsou ale nějací soupeři pod námi. Určitě nás čeká hodně práce, ale věřím, že se zachráníme.

I když hlavně výsledky nebyly optimální, fanoušci vás neopustili.
Fotbalová euforie je tady velká a my si v kabině musíme vážit, že na nás lidi chodí. Můžu vám říct, že co tak slyším od kluků z jiných týmů, naše fanoušky nám závidí v celé republice. Například v Brně dodnes vzpomínají, jak tam náš kotel fandil, že to tam ještě nezažili. Musíme makat dál, abychom je i na jaře přilákali do ochozů.

Teď vás čeká nějaký ten týden volna, těšíte se na vánoční lenošení?
Teď ještě budeme čtrnáct dní ruku v ruce s rehabilitací v lázních v Luhačovicích trénovat. Já ale ani potom lenošit nebudu. Netajím se tím, že u mě je prosinec měsícem hokeje, kdy pravidelně dvakrát třikrát týdně hraju. Už mám domluvené nějaké turnaje, strašně se na to těším. Odpočívat tedy budu, ale spíš aktivně. A vedle toho se chci maximálně věnovat rodině, kterou jsem v poslední době šidil.

Hokej nemáte od trenéra zakázaný?
Zranit se můžete kdekoliv, třeba když jdete nakoupit. Já hokej hraju každý rok, navíc si myslím, že je to i perfektní příprava. Zapojené je celé tělo, je to pořádná makačka. S trenérem jsem o tom nemluvil, ale věřím, že mi jej zakazovat nebude.

Zdroj: