Tomáš Polách: Fotbal není počítačová hra

Dobří holubi se vracejí a v případě Tomáše Polácha platí toto pořekadlo dvojnásob.

Do nejvyšší fotbalové soutěže vstoupil v den, kdy si na české vrcholné scéně odbyl premiéru 1.FC SYNOT. Psal se 27. červenec 2000 a po remíze s pražskou Slavií 1:1 přidal tento dirigent fotbalových orchestrů v dresu Slovácka dalších 144 ligových startů, více jak polovinu z celkových 268 zápasů, které dosbíral v brněnské Zbrojovce. Dva dny po Novém roce vstoupil znovu do prostor fotbalového stánku v Uherském Hradišti coby člen 1.FC Slovácko, tentokrát jako nový asistent hlavního kouče Ondřeje Smetany.

Tome, dnes udělám na své novinářské dráze poprvé výjimku a na stránkách našich novin ti budu tykat, protože se známe čtvrt století, mockrát jsme se bavili o tvém vztahu ke Slovácku i 1.FC SYNOT a tak trochu jsem doufal, že se jednou vrátíš.

Ten den nastal 3. ledna 2005. Co na tebe dýchlo, když jsi vstoupil do tribuny stadionu Miroslava Valenty, tedy prezidenta klubu, který vlastně stál na startu tvé fotbalové kariéry?
(dlouze přemýšlí) No, začínáš zostra… Nevím, co na mě dýchlo, ale vím naprosto přesně, s kým jsem se poprvé střetl hned za vstupem do tribuny… Byl to „Palec“, se kterým jsem nastupoval ta léta v Synotu i Slovácku v jednom týmu. Hlavou mně prolétlo všechno to dobré, ale i zlé, co klub tehdy provázelo. To mám stále hluboko v sobě a jsou to věci, na které se nezapomíná.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku