Typické či netypické? Aneb zas přijela Sparta!

Zápasy se Spartou bývají jiné. Vždycky. A stejně některé z nás překvapí a zaskočí. Jeden z takovýchto speciálních matchů se odehrál zrovna včera. V 16. kole k nám zavítal mistrovský tým, na jehož půdě sme utrpěli v létě porážku gólem v nastavení a s kalichem hořkosti jeli tehdy z Prahy domů. Nicméně půlka sezóny utekla jako voda a na zelený pažit našeho milovaného týmu se chystala sestava rudých a namyšlených chlapců a mužů, kteří si z nějakého neznámého důvodu začnou po vstupu do Sparty vyskakovat a myslet si, jako by snad patřili do nějakého velkoklubu.

Bývá přirozené, že se ráno v den zápasu zamýšlím, jak asi bude dneska ten zápas vypadat, kdo dá gól, jak se projeví fanaticos, a jestli budeme odcházet s úsměvem a pocitem hrdosti.

Po pár návštěvách zápasů Slovácka se Spartou mě nicméně opustila má dětinská naivita a začala sem reálně uvažovat, jestli se vyplní má pesimistická předtucha ohledně večera. Su osoba velmi optimistická, která hlásá, že dycky vyhrajeme, a tak to prostě bude. Ale včera mně to prostě nelezlo z huby, neboť se mně v hlavě jako film promítly obrazy ze zápasů minulých a uvrtaly se mi v hlavě.

A byly pravdivé.

Hráli sme dobře. Skvěle. Bez bázně. Když si odmyslíte tu koncovku, u které nám všem cukají nervy a máme pocit beznaděje. Ale nevyhráli sme. Ani sme nemohli, nedali sme gól, Jura Valenta kopl penaltu jak ožralý dorostenec po kalbě, co se vrátí v 5 ráno, Fujerik střílal jak z kanónu až ke Kauflandu a Mercedes zahodil fantasticků příležitost, která sa prostě dává, jako by v tom zápase o nic nešlo. Ale to je právě to, šlo o moc a psychika našich hráčů se projevuje právě v té podivné koncovce, která způsobila, že si Sparťani odvezli všechny body.

Co se týče fandění a atmosféry, nic se nezměnilo. Přijela Sparta, přišla hromada lidí, kteří jinak nechodí, atmosféra kotla se obrátila na rozhodčího a hněv, který jindy potlačujeme a nahrazujeme ho fází lhostejnosti, se vydral napovrch a nádavalo se o stošest. Jako obvykle su zklamaná z už tradiční situace, kdy pokřik Sparta zajebaná je přehlušuje naše nádherné chorály typu Fanaticos tady je, ale tak to prostě je.

Je to prostě domácí zápas proti Spartě, který nikdy nepřinese nic ohromujícího.

A já su ráda, že je za nama.

MODRÁ!!!

Zdroj: