Několikrát omílané statistiky před zápasem Slovácka na Spartě se ani po pátečním duelu nezměnily. Svěřenci trenéra Habance padli proti Letenským podvanácté v řadě a na další bodový zisk proti tomuto soupeři si budou muset ještě minimálně půl roku nechat zajít chuť.
O vysněnou remízu připravila Slovácko hotová pohroma a chaos v defenzívě během úvodních čtrnácti minut. Udivoval hlavně prohraný souboj při druhé brance v Melichárkově síti. Rada zůstal jako přikovaný a nechal se pohodlně přehlavičkovat o deset centimetrů menším Krejčím. „Bylo to pro mě záhadou, myslel jsem, že ho budu mít na sobě," divil se situaci střelec druhé sparťanské branky.
„Hráli jsme v takovém složení poprvé. Vždycky si říkáme, že musíme chytit začátek a klasicky jsme dostali v úvodu dvě branky. To už má člověk myšlenky, že to může skončit hodně blbě, jinak nevím, co bych vám k úvodu zápasu řekl," snažil se vysvětlit zpackaný začátek záložník Slovácka Ladislav Volešák.
Fotbalisté z Uherského Hradiště se probrali až po druhé inkasované brance. Byli to překvapivě oni, kdo se snažil diktovat tempo hry. Čtvrt hodiny před pauzou trefil Daníček břevno a šest minut po přestávce vstřelil gól naděje Milan Kerbr. „Po té brance jsem věřil, že bychom mohli zápas ještě otočit. Měli jsme další gólové šance, ale dvě naše chyby ke konci Sparta potrestala," ohlížel se za utkáním autor jediné branky hostů.
Pohříchu vůbec nemusel být v pátečním večeru jediným střelcem Slovácka. Hlavně Ladislav Volešák se opakovaně přesvědčoval, že by to přes sparťanskou obranu mohlo jít. Čtvrt hodiny před koncem měl na kopačkách obrovskou možnost na vyrovnání. První střelu mu gólman Vaclík vyrazil a z následné dorážky megašanci zahodil.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|