Zemek: Fúze se Zlínem je vyloučena

Celý letošní kalendářní rok v 1. FC Slovácko nelze označit jinak než jako neúspěch. Listopad a zřejmě i část prosince bude obdobím hledání příčin těchto nezdarů a zřejmě i vyvození důsledků. Nejzásadnější změnou byl vstup majitele Zdeňka Zemka do představenstva klubu, a dokonce na post předsedy představenstva. Stal se tak faktickým šéfem klubu, přes kterého půjdou všechna klíčová rozhodnutí. Tím prvním byla změna na židli ředitele klubu, která proběhla už minulý týden. Nový předseda představenstva nám při představování první zásadní změny odpověděl i na další otázky.

* Veřejnost je výrazně nespokojena s výsledky, kterých klub dosáhl v letošním roce. Jestliže na jaře začala krize v klubu, tak podzim nápravu nepřinesl. Spíše naopak. Vidíte to stejně?
Pokud se týká sportovních výsledků, tak určitě. Přesto bych ale rád oddělil sportovní oblast od ekonomické. Zatímco v té sportovní spokojenost určitě panovat nemůže, tak v oblasti ekonomické se nám podařilo klub zase posunout o kousek dál. Klub je ekonomicky zdravý a dá se říci, že na poměry druhé ligy i silný. Podařilo se nám završit i právní transformaci klubu, který je už nyní plně v majetku Z-group, což znamená, že s předchozím majitelem, magistrem Řezníkem, nemá společné už vůbec nic.

* Se zásadními rozhodnutími jste dlouho váhal. Neztratil jste příliš mnoho času?
Nejsem člověk, který se nechá dostat při rozhodování pod tlak. Také proto jsem řekl už v průběhu podzimu, že změny přijdou až v zimní přestávce a že jim bude předcházet důkladná analýza. Získal jsem totiž dojem, že změny nemohou být už jen dílčí, ale že jsou potřeba změny zásadní. Dílčími změnami klub prošel během této i minulé sezony a efekt nepřinesly. Proto jsem nechal zpracovat analýzu všech úseků a věnoval jsem spoustu času všem zaměstnancům klubu. Osobně jsem hovořil se všemi trenéry od přípravky až po A-mužstvo i se všemi členy realizačních týmů i managementu klubu.

* K čemu jste dospěl?
Klub prochází dalším vývojovým stádiem. Zdá se, že tento proces je nevyhnutelný, jen jsme jej v euforii po vstupu do klubu podcenili. Jsou prostě fáze, kterými si klub musí projít. Má za sebou fázi stabilizace, ale sportovní stránka stagnuje. Je potřeba mu dát nový impuls, a ten podle mě mohou přinést noví lidé.

* Znamená to, že změny zasáhnou management?
Myslím, že nazrál čas přeorganizovat vedení klubu. Vedou mě k tomu dva důvody. Jedním jsou už zmiňované sportovní výsledky a druhým pak potřeba Marcely Mrázkové na jiných postech v holdingu. Je to krizová manažerka, která má nejlepší výsledky v nejsložitějších situacích, a ta z pohledu ekonomického a právního ve Slovácku pominula. Znám ji dlouhá léta, a tak cítím, že jí chybí jiskra.

* Není to spíše o tom, že jste vyslyšel volání veřejnosti, která si žádala její hlavu?
To určitě ne. Naopak. Narážky některých fanoušků na její osobu se dotýkají i mne. Lidé by si měli uvědomit, že právě Marcela Mrázková má velký podíl na tom, že klub přežil svoji klinickou smrt. Vedla všechna klíčová jednání jak na svazu, tak s dalšími partnery.

* Takže tou zásadní změnou byla změna na místě generálního manažera?
Půjde také o další, strukturální změny. Sportovní stránka klubu by se měla stát klíčovou. Samozřejmě ale, že budeme bedlivě sledovat i ekonomiku klubu a dbát na to, aby zůstal klub zdravý. Do klubu proto přišel manažer se zkušenostmi z fotbalového prostředí. Ten by se měl ujmout řízení klubu.

* Touto osobou je Vladimír Krejčí?
Ano. Ve funkci je od 1. prosince a on bude navrhovat další změny, ať už ve vedení, či u jednotlivých týmů. Proto jsem chtěl, aby tato zásadní změna přišla pokud možno hned.

* Další kauzou, která rozvířila podzim, byla fúze se Zlínem, která zradikalizovala fanoušky jak ve Zlíně, tak i na Slovácku.
Vidíte a přitom realita byla zcela jiná. Nevím, z jakých zdrojů ten dotyčný novinář čerpal. Ani nevím, kdo a co mu skutečně řekl, včetně Marcely Mrázkové, a co bylo z jeho bulvárního pera, a ani se po tom nechci pídit.

* Jenže vy jste se ani zpětně k této kauze nevyjádřil. Jak to tedy bylo či je s fúzí se Zlínem doopravdy? Přece si ji jak paní Mrázková, tak autor nevycucali z prstu?
Vyjádřit jsem se ani nemohl, protože jsem byl zrovna v tu dobu dva týdny v zahraničí. A jak je to se Zlínem doopravdy? Zlín je náš nejbližší fotbalový soused a se sousedy máte vycházet dobře a vzájemně si pomáhat. Proto jsem se několikrát sešel s panem Červenkou a diskutovali jsme spolu o tom, jak bychom si mohli vzájemně pomoci. První vlaštovkou byla například výpomoc některých dorostenců Zlína v naší devatenáctce. Při našich rozhovorech jsme fúzi vyloučili. Ale o spolupráci prospěšné pro obě strany jsme hovořili. Materiál, který vyšel ve Sportu, jí ale určitě nepomohl a Marcele Mrázkové jsem to také vytknul.

* Další kauzou, která vzrušila fanoušky, byl článek, který hovořil o tom, že hodláte klub prodat.
První moment jsem se zasmál. Jeden rok naliju řádově desítky milionu, do klubu a pak bych jej měl prodat? Když mě však později s jeho obsahem seznámili podrobněji, tak jsem musel dát za pravdu, že úplný blábol to nebyl. Pravdu měl totiž v tom, že region zatím nepochopil, o co mně ve fotbale jde. Při svém vstupu do klubu jsem řekl, že chci především zachránit fotbal pro Slovácko, a všichni dobře vědí, že šlo skutečně o záchranu v poslední možné chvíli. Od prvních chvil jsem se netajil tím, že mojí filozofií je vybudovat silný regionální klub. Nikdy jsem neměl ambice být jeho jediným a neomezeným vládcem či majitelem. I proto se neobjevilo jméno žádné z mých firem v názvu klubu, nezměnil se znak klubu, prostě nic. Od začátku jsme také jasně deklarovali, že klub je kapitálově otevřený. Už tehdy existovaly dohody, že já klub ozdravím a pak se ke mně přidají další partneři. Dnes jsem na to sám. Jedinou výjimkou je Ivo Valenta, se kterým průběžně komunikuji, cítím na něm, že se o klub zajímá a také mu účinně pomáhá.

* Vaše firma však patří k nejsilnějším v republice a veřejnost čeká, že svoji sílu začnete projevovat. Třeba investicemi do mužstva.
Ano. Náš holding by to bez potíží utáhl, ale neudělám to už z principu. Popřel bych tak svoji vlastní filozofii, kterou jsem v předchozí odpovědi naznačil. Veřejnost možná očekává, že budu postupovat stejně, jako když klub vlastnil holding Synot, a pak bude chodit na fotbal si zakřičet a zanadávat. Ale já jej kupoval se zcela jiným záměrem. Ivo Valenta měl fotbal jako svůj marketingový nástroj ke zviditelnění holdingu, ale já jej chci vybudovat jako regionální vlastnictví se vším všudy. Tedy s radostmi i starostmi.

* Ale jak může obyčejný fanoušek vstoupit do klubu nebo se alespoň na jeho chodu nějak podílet? Vždycky to bude o tom, že bude jenom chodit fandit.
Těch možností může být více. Nejprve jsme zamýšleli umožnit široké veřejnosti zakoupit si byť jedinou akcii, např. v hodnotě 1.000,- korun, a stát se tak alespoň symbolickým spoluvlastníkem. Jenže když vidím, že někteří lidé nemají ochotu respektovat ani vstupné na fotbal, tak si myslím, že je to zbytečné. Spíše nabídneme možnost odkoupit dvě,tři procenta akcií drobným firmám či soukromníkům. Samozřejmě jsme ale připraveni postoupit i větší balík akcií, tak abychom se na valných hromadách setkávali s vlastníky, kteří mají zájem na rozvoji fotbalu v regionu a jsou ochotni podělit se i o zodpovědnost za něj. Zatím však všichni spíše kritizují a přiznám se, že někdy tak zkouší moji trpělivost. Nadzvedl mě třeba transparent, že vedení nepracuje, hráči nehrají atd. Příště asi rozvineme ve vipce svůj transparent: Region nespolupracuje. (úsměv)

* Klub si ale nemůže stěžovat na fanouškovskou podporu. Vždyť návštěvy patří ve druhé lize k nejvyšším.
Nemluvím také o fanouškovské podpoře. Té si velmi vážím. Ale větší podporu bych přivítal ze strany regionálních firem. Nechci sám ani lízat smetanu, ani vyjídat horkou kaši. Možná, že by stálo za úvahu, aby fanoušci vyvíjeli tlak i na regionální firmy, ve kterých jsou zaměstnaní či tam mají známé apod.

* Jak hodnotíte vztah klubu s městem?
Myslím, že za ten rok jsme se už mohli posunout dál. Je sice pěkné, že politici na fotbal pravidelně chodí a že se rádi objevují na stránkách našeho bulletinu, ale když se podívám na sousední atletický stadion, kde vznikly podle mě až nadstandardní věci v řádech milionů, a pak se podívám na fotbalový stadion, který pomalu, ale jistě začíná chátrat, tak bych si dokázal představit mnohem efektivnější spolupráci s městem. Přitom z naší strany odešla na radnici řada podnětů, ale nějak se tam asi ztratily. Věřím, že do voleb se situace změní.

* Město ale přispívá na fotbalovou mládež výraznou částkou.
Jenže stejně výraznou částku, a možná i vyšší, musíme my investovat do jeho majetku v podobě provozních nákladů na areál. Dělali jsme si průzkum mezi druholigovými kluby a podpora, kterou nám věnuje radnice v Uh. Hradišti, je jedna z nejmenších. Přitom každé dva týdny zajišťujeme zábavu více než třem tisícovkám občanů města a okolí.