Kozák ve Slovácku, těší se na dlouhou přípravu: Mám ambice a tým taky

V maďarském Puskási vydržel třiatřicetiletý Libor Kozák jedinou sezonu. V lize nastřílel čtyři góly a další už hodlá sázet v dresu 1. FC Slovácko. Nejen na domácí scéně, ale i na té evropské. Právě vidina postupu do skupiny Evropské či Konferenční ligy přivedla bývalého reprezentanta zpátky do Česka. „Jsem rád, že je to za mnou. Nemám rád vyčkávání,“ ulevil si někdejší střelec Sparty či Lazia Řm v rozhovoru.

Proč jste skončil v Maďarsku?
„Měl jsem smlouvu na rok. Byla v ní opce, která by se uplatnila v případě určitého počtu odehraných zápasů. Tu jsem ale nesplnil. Dál jsme se nedohodli. Byl ze mě volný hráč a začal jsem jednat se Slováckem. Dobře to dopadlo. (úsměv) Jsem rád, že je to za mnou. Nemám rád vyčkávání. Těší mě, když je někdo v jednání korektní a má zájem.“

Prý jste šel s výplatou hodně dolů….
„V zahraničí je to oproti Česku samozřejmě platově lepší. Ale Slovácko mi vyšlo v rámci svých možností vstříc. U mě rozhodla sportovní stránka, která je lákavá. Je tam dobrá kabina, trenér, šance na skupinu evropských pohárů. Když jsem si to všechno spojil, byla to jednoduchá volba. Domluvili jsme se na rok, což je pro mě ideální. Mám nějaké ambice a Slovácko taky. Pak si můžeme zase sednout.“

Máte v týmu kamarády?
„Osobně znám Filipa Nguyena, se kterým jsem hrál v Liberci. S Reinberkem jsme se potkávali v mládežnických reprezentacích, jsme stejný ročník. Ale asi třináct let jsem ho neviděl. Na nějakých srazech jsem se před lety potkal i s Michalem Kadlecem. Se zbytkem se seznámím.“

Jak jste na tom fyzicky a zdravotně?
„Musím zaklepat, že zdraví drží. Mám před sebou dlouhou přípravu, to je super. Poslední dva roky jsem ji nedal celou. V příštích šesti týdnech se můžu pořádně fyzicky nachystat, což je velká výhoda. Zkusím se samozřejmě připravit tak, aby to v poháru a v lize bylo cítit. Základem je zdraví.“

Slyšel jste o velkých tréninkových dávkách kouče Martina Svědíka a jeho realizáku?
„Něco jsem zaslechl. (úsměv) Ale i tohle beru ve finále pozitivně. I když budou dávky nepříjemné, přijmu je. Už si umím tělo pohlídat. Přes čáru nepůjdu, budeme o tom komunikovat. Díky tomu, že je letos tolik času, je šance poskočit fyzicky zase výš. Chci být nachystaný a silný. Doufejme, že se podaří postoupit do skupiny některého poháru.“

Měl jste od angažmá v Puskási jiná očekávání?
„Obě strany asi čekaly víc. Nahrál jsem toho nakonec docela dost. Měl jsem od sebe vyšší nároky na góly, které nepřišly. Nějaká čísla jsem měl, ale chtěl jsem od sebe víc. Na konci už bylo jasné, že tam skončím.“

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku